hobbybiketeam.cz

Singltrek Nové Město pod Smrkem

Singltrek Nové Město pod Smrkem

Singltrek kemp Nové Město pod Smrkem 2016 

Člověk má občas ulítlé nápady. Obzvlášť když ho můza nelíbá a nedokáže vymyslet dárek pro své nejbližší. Všichni totiž mají všechno. A v tom mě můza políbila! Brouzdajíc internetem jsem našla pro Pavla k narozeninám originální dárek. Víkendový Singltrek kemp v Novém Městě pod Smrkem. Proč ne!? Pavel kolo rád a ještě se něčemu naučí. No a navíc mě takový kemp taky lákal. Takže vyřešeno. Jede se!

Dárek se setkal s nadšením, čas plynul a den odjezdu se přiblížil. Co hůř, ona se přiblížila i hodina odjezdu. To jsem celá já, všechno si nechávám na poslední chvíli, balení na dovolenou především. Takže místo toho, abych se poslední dvě hodiny před odjezdem psychicky připravovala na náročný adrenalinový zážitek, měla jsem plnou hlavu a ruce práce s balením věcí. Začala jsem balením bot. A jejda, ty moje sandály teda vypadaj! Byly tak špinavé, že jsem je ještě narychlo šoupla pod vodu a vydrbala kartáčkem. Dobrý. Teď jsou čistý. Ale, k sakru, oni jsou mokrý! Nevadí, ve stresu vymýšlím rychlá řešení, sandály jsem na chvíli strčila do trouby. Budou suché hned.

Vlítla jsem na balení stanu, spacáku, karimatky, kempingového vaření... za hodinu odjezd...

Teď rychle oblečení, boty...

Boty?

Do prdele! BOTY!

A v tom jsem svoje boty i ucítila.

Z kuchyně se do bytu šířil smrad gumy a kouř.

Že to sandály už nerozchodí mi bylo jasný hned, otázka bude, jestli to ještě vůbec rozchodí trouba...

Poslední hodinu před odjezdem jsem větrala byt,  drbala troubu a mřížku.

Boty a oblečení jsem měla sbalené za pět minut. Myslím, že si zasloužím medajli za rychlobalení! 

Tak to bude dobrý víkend, trouba čistá a funguje a zabalené mám všechno (překvapivě jsem opravdu doma nic nezapomněla), to je známka toho, že víkend se nám vydaří!

A opravdu. Víkend se vydařil na jedničku!

Ještě teď jsem plná dojmů. A Pavel taky.

Jak jsem psala už dřív, kolo jsem měla vždycky ráda. Ale tenhle víkend jsem se do kola doslova zbláznila!

Měli jsme štěstí jak na prima účastníky kurzu, se kterými jsme se hned skamarádili, tak na suprového lektora, který nás toho za víkend hodně naučil. Naučil, jak líp ovládat svoje kolo. Oba víkendové dny jsme také lítali po místních singltrekách. Bez absolvování kurzu bych si normálně místní úzké klikaté zvlněné stezky užívala především tím, že bych po nich lítala jak splašená. Po zvládnutí teorie techniky správné jízdy v singlterkách jsem si ale vychutnávala něco jiného. Dělalo mi radost vědomí, že stezky projíždím technicky správně, nikoliv rychlost. A když jsem neprojela nějakým místem uplně na jedničku, hned jsem si to uvědomila a v příštím momentu se chyby vyvarovala.

Další zajímavostí bylo, že jsem dokázala překonat jednu takovou mojí fobii. Už jen při pomyšlení na to, že se mi dostane zadní kolo do vzduchu, mě dřív polívalo horko a naskakovala husí kůže. Honza (ten lektor) to ale dokázal odbourat. A docela jednoduše. Po laickém vysvětlení jak na to a zvládnutí zvednutí kola nad klacíkem nám na cestu položil plyšové zvířátko. Udělám přece všechno pro to, abych tomu ubohému (plyšovému) zvířeti nepřejela nohy! A najednou to šlo samo! Škoda, že nevyzbyl čas na opravdovou kládu. Můj sen dokonce je se někdy naučit i "olíčko", tedy vynést do vzduchu obě dvě kola najednou.

S podivem je ještě jedna věc. Dřív jsem si ťukala na čelo, když někdo se dokázal dívat na vlastní video jak jede na kole a věnovat tomu třeba celý večer. Tihle lidi mi připadali jako paka. 

No a my přesně tohle promítání absolvovali o sobotním večeru a já byla lačná všech nových poučení. A nejen já. I všichni ostatní. Kluci, holky nevyjímaje.

Víkend mi hodně dal a nic nevzal. Teď už nemusím jezdit jako blázen, abych si jízdu pořádně užila, teď mám potěšení z toho, že jedu technicky správně.

Těším se, že bude nějaké příště, abych se naučila ještě víc. Je toho tolik, co bych se ještě ráda naučila. Kolo mě vážně baví!

Tati, doufám, že tenhle článek se ti taky dostane do rukou. Opravdu nemusíš jet z kopce jak šílenec, aby sis jízdu pořádně vychutnal. Mnohem víc požitku budeš mít z toho, že jedeš z toho kopce správně. Tenhle kemp by byl tak moc i pro tebe!

 

Já jen dodám pár svých slov. Když mi Janička dávala tenhle krásný dárek, tak to bylo velké překvapení a očekávání s obavou "jestli to dám" . U mě se nic tak dobrodružného při balení nepřihodilo, ale samozřejmě jsem zapomněl na ručník :-)

Při průjezdu Novým Městem p.s. jsme si zopakovali, jak vypadala architektura reálného socialismu, fakt smutné město. Kemp slušný a Honza pohodář. Cvičení v kempu bylo pro mě občas tvrdým oříškem, ale pobavilo publikum :-) Vlastní vyjížďka super, ale bez úvodní lekce by to bylo hodně bolavé, tady když se člověk vymáznul, tak si rychle uvědomil proč - jindy bych seděl na pařezu a přemýšlel co se vlastně stalo. Poučil jsem se a příště ještě víc zapojil hlavu.

Když to stručně shrnu - super adrenalinový zážitek s milovanou Janičkou, která mi dal nejkrásnější dárek co jsem kdy k narozeninám dostal, seznámení se s fajn lidmi, poznání toho co vlastně znamená singtrek. Teď ještě vyhojit rány a vzhůru do sedla opakovat cvičení! Kolu zdar!

 

Článek věnovali Jana s Pavlem






KOMENTÁŘ KE ČLÁNKU

Vaše zpráva *


Vaše jméno *
Váš e-mail (nepovinné)
Ochranný kód - napište číslem "šestnáct" *






Copyright © 2019 Hobbybiketeam.cz | Webmaster: MK software