hobbybiketeam.cz

Divnolidi v harapeskách

Divnolidi v harapeskách

Divnolidi v harapeskách 

Když je člověk někde nový, měl by se nejprve představit. Jmenuju se Jana a do HBT jsem se dostala asi omylem. Ano, mám ráda kolo. Vždy jsem jezdila na kole od hospody k hospodě, od cukrárny k cukrárně nebo na výlety s dětmi po asfaltových cyklostezkách.

Loni se ale něco změnilo.

Bratr známé mě vzal na cyklistický závod. Ostatně zkusit se má v životě všechno, tak jsem i přes prvopočáteční pochyby souhlasila a objevila se na startu Trans Brd ročníku 2015. Ještě ráno jsem se ujišťovala, že na tom nejsem tak zle, mám přeci HORSKÉ kolo AUTHOR s odpruženou přední vidlicí. Ovšem na startu stáli samí „divnolidi" s „divnokoly" s přilnavými trikoty a harapeskami výrazných barev a spoustou nápisů. Do sebe ještě rychle tlačili modré zubní pasty s nápisem Nutrend.

A bylo odstartováno!

Všichni začali děsně cvakat svýma botama a vypálili jako střely. Známý nekomentoval moje klipsny ani blatníky ani nosič na zadním kole, kde jsem přitom neměla velkou tašku se svačinou a oblečením pro děti, takže kolo bylo mimořádně odlehčené. Krátce po startu mi známý povídá: „Máš kalhotky?" Takový úchylák, pomyslela jsem si. A asi jsem se zatvářila překvapeně. „Já jen, že na kole se jezdí bez nich, ale ségra je prej taky na kolo nosí..." Po dvaceti minutách jízdy nebo spíš tlačení kola do kopce se mi začalo chtít čůrat. „Hele, nevíš, jestli budou na občerstvovačce Toi-Toiky?" No, nebyly. Ale byla tam aspoň svačina. Pak už si toho moc nepamatuju. Měla jsem jakousi mlhu před očima, ale nějak jsem to nakonec do cíle dala. Ač téměř na konci výsledkové listiny, hřál mě u srdíčka pocit, že jsem zdolala šílených 37 km ještě šílenějším terénem.

Skoro se tomu nedá věřit, ale mně se to závodění tenkrát záhadným způsobem zalíbilo. Ta atmosféra. Ti „divnolidi" se svými dvoukolými miláčky a klapacími botami.

S „divnolidmi" se stýkám pořád. A už jim o něco víc rozumím. Už si nemyslím, že laktátový test měří množství HCG v moči a že sport tester měří promile alkoholu. I když tyhle věci jdou stále mimo mě. Někteří z těchto lidí se stali mými dobrými přáteli. Oni dokážou být občas i normální.

Janča






KOMENTÁŘ KE ČLÁNKU

Vaše zpráva *


Vaše jméno *
Váš e-mail (nepovinné)
Ochranný kód - napište číslem "šestnáct" *






Copyright © 2019 Hobbybiketeam.cz | Webmaster: MK software