hobbybiketeam.cz

Jak jsme v Odrách ukázali zač je v Sezemicích perník

Jak jsme v Odrách ukázali zač je v Sezemicích perník

Vážení přátelé,

 

je mi velkou ctí se s Vámi podělit o nevšední zážitky ze skoro posledního letošního závodu KPŽ, Oderské mlýnice. Moje velké očekávání trochu zkalila aktuální předpověď počasí. Dokonce se přiznám i k rouhačství, když jsem uvažoval o konverzi k fitness jízdě. Ale ráno se počet dešťových kapek dramaticky snížil a bylo rozhodnuto. Také odhodlání Olči a Michala bylo více než motivující. Atmosféra na startu byla nakažlivá, Kulhavý přede mnou, Olča za mnou (aspoň na chvíli) nadšení ve mně. No prostě paráda. Vyrazili jsme vstříc 56 kilometrům. Prvních 10 km byla tradiční bitva o prostor na úzké asfaltce, občas to někdo bral nedobrovolně příkopem, ale ustál jsem to. Na 15. km se okolo mne prohnal uragán s bojovným pokřikem „levá" a já poznal Olču. Pokusil jsem se o povzbudivý usměv (na pokřik mi dech nestačil), ale závodnice byla právě v jiné dimenzi a nemohla mě vidět. Chvíli jsem se zbytečně snažil držet její tempo, ale záhy bylo jasné, že mám smůlu. V duchu jsem ji popřál hodně štěstí a funěl dál. Atmosfera na 20. km na  Mlýnickém kopci byla tradičně strhující. Jako každý rok jsem se trochu udávil nabídnutým pivem  ( no schválně, kdo jste zkusili pít Radegasta s akcí 150 za minutu  ?)   pozdravil jsem svůj fanklub a frčel dál do lesa. 30. kilometr jsem si opravdu vychutnával. Déšť co přišel  byl vítaný a smýval bláto z brýlí. Lesy okolo hluboké, voňavé, slibovaly brzký příchod zlato-karmínového barevného podzimu, výhledy dechberoucí. Jede to krásně polovina závodu za mnou, no mám to přeci v kapse. Nemám. Přišel 40. kilometr a bylo zle. Někdo mi pořád stáčel tachometr zpět. Měl jsem pocit, že jedu celou věčnost a pořád tam potupně svítilo číslo 43. Taky úhel kopců pořád někdo zvedal výše a výše. Došlo i na energetickou tyčinku, kterou jsem zbytečně vozil už od Brdů. Království za chleba se škvarkama. Nebyl. Eidam na poslední občerstvovačce přišel také vhod. Prý už jen 10km stále z kopce. Bylo to 50 kilometrů a do kopce (pocitová vzdálenost), ale volání cíle bylo zřetelné. Konečně poslední zatáčka a cílová rovinka. Je to tam. Gratulace všech mých zlatíček a velká úleva. Olča má na sobě už večerní koktejlky a ptá se, kde že jsem abych nezmeškal tombolu (stejně nic nevyhraju) a afterparty. Sloupal jsem ze sebe 5 kilo bahna a teprve teď si uvědomil, že jsem to dal a že to bylo úžasné. Tak zase příští rok....






KOMENTÁŘ KE ČLÁNKU

Vaše zpráva *


Vaše jméno *
Váš e-mail (nepovinné)
Ochranný kód - napište číslem "šestnáct" *




28.09.2015 - 20:49 | Pavel    
Jak konverze k fitness ? Ti to s Pavlíkem a Honzou připomeneme, až budeš příští rok škemrat, abychom tě vzali do týmu.....



Copyright © 2019 Hobbybiketeam.cz | Webmaster: MK software